BETONOVÁ GÍZA Překvapující pravda o konstrukci pyramid Byly kamenné bloky vyřezávány z přirozeného vápence,nebo vyrobeny metodou odlévaného betonu?Nová studie popisuje překvapivá fakta o konstrukci pyramid. Starověcí Egypťané nepřesouvali obrovské kamenné bloky z lomů, ale pyramidy budovaliodléváním „betonu“ do bloků až na samotné stavbě. Potvrdila to nová francouzsko-americká studie. Podle archeologů a historiků těžili stavbaři kamenné bloky v nedalekých lomech a dopravovalije po obrovských rampách postupně až na vrchol pyramidy. Generace školáků na celém světě si představovaly a představují obrovské skupiny egyptských otroků, kteří lámali a opracovávalikámen, dopravovali bloky na stavbu kde je vláčeli až na její vrchol. Velká pyramida sestává z 2,5 miliónu bloků, z nichž většina má hmotnost 2 tuny. Po jednom by je mohlopřesouvat minimálně 60 mužů. Některé bloky v pyramidě jsou však až sedmdesátitunové a nebyly zabudovány u základny, ale ve výšce 40 metrů. Takovým blokem by muselo pohybovatna dva tisíce mužů… Teorii o umělém původu vápencových bloků představil světu koncem sedmdesátých let francouzskýlékárník Joseph Davidovits. Podle něj byly kvádry na stavbu pyramid vyrobeny ze směsi vápence, jílu, kaustifikované sody a vody. K výrobě takové sody je zapotřebí reakce natronu (uhličitan sodný) a hašeného vápna. Takto lze získat sodu, která reaguje s jílem.
Vznikne tak čistý vápenec a hydrosodalit (nerost ze skupiny foidů, případně zeolitů). Takto vyrobený umělý kámen je výsledkem geopolymerizace,. Vzniknou tak nerosty: vápenec a hydratovaný živec (foidu), které lze jen ztěžka rozeznat od přírodních usazenin.
Joseph Davidovits během deseti dní dokázal vyrobit dva mnohatunové umělé bloky. Takové, jaké byly použity při stavbě Velké pyramidy v Gíze. Egyptologové tehdy novou teorii odmítli jako „nepřijatelnou a málo pravděpodobnou“.
Celé generace egyptologůse mýlily Ještě donedávna bylo pro geology těžké rozlišit přírodní a uměle vyrobený vápenec. Při zběžnémpohledu nelze rozeznat, zda jde o usazeninu starou miliony let nebo hmotu vyrobenou člověkem. Davidovitsova teorie zaujala profesora MichelaBarsouma z Univerzity v Dexelu. Během výzkumu probíhajícího téměř pět let prováděl různé zkoušky materiálů použitých při stavbě pyramid. Poprvé zdepoužil rastrovací elektronový mikroskop (SEM).Naměřené hodnoty srovnával s usazeninovým vápencem. Na vzorcích zjistil „stopy rychlé chemickéreakce, která není v přírodě běžná“. Výzkumprokázal fakt, že pyramidy v Gíze sestávají ze dvoudruhů kamene – přírodního a umělého.Podrobný rozbor vnitřních a vnějších kamenů použitých při stavbě pyramidy potvrdil, že 95 –97% těchto bloků bylo původně vyrobeno z rozředěnévápenné hmoty (betonu). Mnohatunové bloky majívysoký obsah vody neobvyklý pro suchý přirozený vápenec, který se nachází na Gízské plošině. Jejichatomy navíc nejsou uspořádány podle regulérníhoschématu. Takové vlastnosti nenajdeme u žádného usazeninového – přírodního vápence. Starověká technologie litého umělého vápence použitého při stavbě pyramid je natolik dokonalá,že po celých 4500 let nebylo možné rozeznat přírodní originál od uměle vyrobeného kamene.
Zdá se, že nové závěry odborného výzkumu ke změně pohledu na způsob stavby pyramidarcheologům nestačí, a proto odborníkům položme otázku: Jak je možné, že mnohatunové bloky jsou tak perfektně opracované a vyrovnané aniž by mezi nimi propadl lidský vlas? Proč se nenašlo ani jediné, pravděpodobně měděné dláto, kterými otesávali milióny tun kamene?“ Výzkum profesora Barsouma nevysvětluje všechny otázky kolem stavby pyramid, nabízí však řešení hlavního problému, a to jaký způsobem byly přesouvány mnohatunovébloky na vrchol stavby. Podle něj nebyly kameny na stavbu složitě dopravovány, ale odlévány do připraveného bednění vždy na nejvyšší úrovni stavby. Měkký vápenec byl těžen na vlhkých jižních pláních Gízské plošiny a rozmělňován v bazénech vodou z Nilu. Zavlhlou směs dopravovali dělníci do připraveného dřevěného bednění. To vysvětluje přesnost osazení a dokonalost spár mezi nimi. Toho bylo možné docílit pouze technologií postupného „betonování“ kvádrů. Teorii „litého betonu“ potvrzují i zjištěné rozdíly v hustotě pyramidových kvádrů, která je v jejich dolní části vyšší. V horní části je hmota naopakřidší a mnohdy plná vzduchových bublin. Stále však zůstává nevyřešeno, jak starověcí Egypťané dopravili a vyzvedli 70tun těžké žulové desky zabudované dostředu Velké pyramidy. Oponenti novéteorie rovněž poukazují na různé tvary použitých kamenů, což podle nich potvrzuje,že nemohly být odlévány do bednění. K výrobě „betonu“ by bylo zapotřebí velkého množství vápence a dřeva, což se jimzdá zbytečné a nákladné. Staří Egypťané podle nich disponovali obrovskou armádoupracovních sil, schopnou manipulovat s jakýmikoliv kameny. Spor mezi klasickými egyptology a zastánci nové teorie výstavby pyramid je současné době na mrtvémbodě. Pro další výzkum je potřebné větší množství vzorků kamene z pyramid, a to egyptskéúřady nechtějí povolit. ZDROJ: www.mwm.cz, autor Jiří Matějka